2003 Yi Wu Shu – Vyzrálý tmavý puerh cihla 250g

Popis

Tmavá cihla puerhu z oblasti Xi Shuang Ban Na, Yi Wu, zpracovaná v roce 2003. Nálev tohoto čaje má tmavohnědou barvu a v chuti je nasládlý s typickými pchuerovými podtóny ořechů. Suchý list svou vůní připomíná spadané listí a po zalití se promění v ušlechtilou jemnou starobylost. Čaj snese mnoho nálevů a jeho chuť se postupně zjemňuje. Tento čaj byl skvěle skladován a proto se jeho chuť i vůně opravdu vydařila. Přípravu doporučujeme ideálně stylem gong fu cha v tradiční yixingové konvičce s kalíšky.

Sběr a lisování: 2003

Orientační návod na přípravu tohoto vícenálevového čaje:

100 °C

oplach – 40 – 20 – 30 – 50 s jednotlivé nálevy

8 g / 2 dcl

Složení: 100 % černý čaj

Balení a distribuce:
Čaje a byliny rozvažujeme v naší provozovně TAOČAJOVNA z originálních větších balení do uzavíratelných sáčků pro lepší uskladnění a manipulaci. Datum spotřeby je uvedeno na etiketě.

Něco málo o pchu-eru (pu-erhu, pueru)
Ať již česky Pu-erh (puerh), či v českém přepisu z čínštiny pchu-er čcha, čínskou hláskovou abecedou (pchin-jinem) Pǔ​’ěr chá nebo čínskými znaky 普洱茶, jde o název čínského čaje pěstovaného především v jihozápadní provincii Číny – Jün-nan (Junnan, Jiin-nan).

V této oblasti se nachází šest čajových hor, kde byly původně vysazeny a kultivovány první Jün-nanské čajovníky. Tím zásadním obdobím zřejmě byla doba tzv. Tří království (220-280), kdy jeden z prvních ministrů státu Šu, jménem Ču-ke Liang, cestoval křížem krážem po dnešní provincii Jün-nan a při této příležitosti na několika místech nechal vysadit čajové sazenice. Píše se tak v kronice okresního města Pchu-er. Název čaje Pchu-er je pak odvozen právě od názvu tohoto města, kam se čajové lístky svážely z okolních hor a kde se tento čaj tradičně zpracovával již v době dynastie Tchang (618-907).

V Jiin-nanu se vyrábějí různé čaje, zelené, červené, oolongy a samozřejmě pu-erh. Ve východní a západní části Jiin-nanu se čajovník pěstuje na tropické červené půdě. Většina plantáží je položena v poměrně vysoké nadmořské výšce. Díky vyšší nadmořské výšce a monzunům je v Jün-nanu velmi specifické klima, ideální pro pěstování velkolistého čajovníku Da Ye, ze kterého se již po staletí zpracovávají ty nejkvalitnější pchu-ery. Čajové lístky se v Jün-nanu sklízí 3x ročně. První sklizeň bíle ochmýřených lístků v polovině dubna – Čchun-ťien (jarní závitky). Druhá sklizeň na přelomu července a srpna – Er-šuej slouží k výrobě lisovaných čajů. Třetí sklizeň v září a říjnu Ku-chua (zrnkový květ) slouží k výrobě tabulkového čaje.

Podle sklizně se tedy čaj zpracovává určitým způsobem – může se jednat o čaj sypaný, lisovaný do koláčků (Bing Cha nebo Chi Ping), do hnízda (Tuo Cha), cihly (Zhuan Cha), či se třeba pěchuje do bambusových tyčí nebo mandarinek. Každopádně je důležité rozlišit 2 druhy pchu-eru z pohledu fermentace – Shu (ripe, cooked, tmavý dodatečně fermentovaný pchu-er) a Sheng (raw, Mao Čcha, světlý pchu-er). Pak existují ještě různé jiné pchu-ery, např. bílé, pchuery z čajových pupenů či květů čajovníku atd. Jde však spíše o napaření a slisování nějakého materiálu a jeho následném zrání – viz. Yue Guang Bai.

Sheng (šeng, raw) pchu-ery, tedy zelené nebo spíše světlé, jsou právě těmi tradičními pchu-ery, které jsou známé po staletí. V chuti i vůni světlého pchu-eru se skrývá mnoho ovocných až medových nebo i dřevitých a tabákových tónů. Také má velmi výrazný aftertaste s mírnou svíravostí. Chuť by měla být bohatá a plná, přesto jemná. U kvalitního čaje se po několika sekundách až minutách rozline v ústech sladko. Těžko popsat tak široké spektrum chutí, jaké může zelený pchu-er obsahovat. Stárnutím se vlastnosti čaje mění a chuť se stává drsnější, výraznější a přechází až do zemitých tónů. Kvalita uskladnění čaje je neméně důležitá, jako materiál, ze kterého se pchu-er vyrábí (suší i lisuje). Natrhané lístky čaje se nechají zavadnout, poté se lístky zahřejí na pánvi – tento proces se jmenuje ša-čching (Sha Qing, zabití zeleně) – čaj při tomto procesu ztrácí svou travnatou příchuť a svěží zelenou barvu, naopak se mu dostává jemnosti. Dále se lístky tradičně rolují a nechají se sušit na slunci. Tím je hotový sypaný scheng pchu-er – Mao Čcha. Lisované pchu-ery se vyrábí z Mao čcha, která se napaří a slisuje, poté se vysuší. Automatizační procesy (třídění, sušení, vlhčení atd.) urychlují výrobu, ale nejkvalitnější čaje jsou dodnes vyráběny ručně.

Shu (šu, ripe) pchu-ery jsou v té podobě, jak je známe, oficiálně vynalezeny společností Menghai Tea Factory v roce 1964 (tedy přibližně před 50 lety!) jako náhražka dlouho zrajícího scheng. Tmavé, dodatečně fermentované puery jsou pro Evropu mnohem známější a když se řekne puer, každý si bohužel vybaví velmi tmavý, silný, zatuchlý a zemitý čaj, který je často hanoben a nazýván závan hniloby, shnilý čaj, vyvařená kostelní židle… Tak tomu opravdu může být, pokud se jedná o zkažený či nekvalitní pchu-er. Kvalitní tmavé pchu-ery jsou však stejně jako kterýkoli jiný kvalitní čaj velmi lahodné a chuťově příjemné. Dobrý shu pchuer chutná nasládle, ořechově, velmi jemně, smetanově a přechází až do ovocných tónů. Tmavý pchu-er se vyrábí stejně jako scheng. Pravý tmavý (ripe, cooked) pchu-er se vyrábí pouze z velkolisté varienty čajovníku Yunnan Da Ye – vyrobí se Mao Čcha, která se napaří a vlhká a teplá se pak navrství do cca 50cm vysokých hromádek ve fermentační hale a následuje proces vlhčení hromádek (Wo dui) při specifických teplotních podmínkách. Takto v zakrytém stavu je čaj ponechán několik dní a právě při tomto procesu se rozhoduje o kvalitě čaje. Levný a nekvalitní čaj je „sklizen“ již po cca 7-9dnech, čím déle čaj zraje, tím je kvalitnější. Ideální doba fermentování kvalitního čaje je okolo 50dní. Během tohoto procesu se například usazují na dně této vrstvy velké hrudky, z nichž se vyrábí Cha tou (čajové hlavy). Po fermentování se lístky protřídí a usuší, nebo slisují a pak vysuší.

Pchu-er obecně je zrající čaj, tedy vlastně archivní. Existují čaje krátkodobě zrající několik let, ale i čaje, které nejchutnější vlastnosti nabydou po více než deseti letech. Tmavý pchu-er mění své chuťové vlastnosti velmi pozvolna, dalo by se říci, stává se jemnějším a hladším, u světlého se může jednat o mnohem markantnější rozdíl v chuti – chuť je bohatší, sladší, ovocnější. Je to způsobené dodatečnou fermentací tmavého pchu-eru – čaj je vlastně předčasně mnohem vyzrálejší. Je důležité, aby byl pchu-er vyroben v kvalitních podmínkách z kvalitní maocha, a aby byl kvalitně uskladněn. Samozřejmě se všechny tyto aspekty pak odráží v ceně čaje! V Yün-nanu je relativní vlhkost ovzduší až 90% u nás je přibližně 50%, v Číně jsou tedy mnohem příhodnější podmínky pro uskladnění a dozrávání. U nás čaj mnohem více vysychá. Na trhu je zatím běžně k dostání pchu-er starý jen několik let. Pokud se již jedná o čaj starší 20let a více, cena je nesrovnatelná. Je to způsobeno kvalitou čaje, ale jistý vliv také hraje fakt, že většina starých zrajících pchu-erů byla zničena v době čínské kulturní revoluce 1966-1976 pod vlivem Mao Ce-tunga.